Hamerák (27. – 29. 9. 2013)
V pátek v odpoledních hodinách jsme se – jako obvykle – sešli na loděnici, a to ve složení Jim, Adéla, Verča, Kača. Nabalili jsme a vyjeli … a po přibližně pěti hodinách cesty jsme dorazili do kempu v Malém Ratmírově .. tam jsme si vyčekali frontu a konečně zaparkovali. Pak jsme šli do hospody čekat na Marka, který se ještě s klíčemi od chatky nevrátil z výletu na kole. Když jsme se do chatky dostali, vybalili jsme a opět se přesunuli do hospody – večírkovat. Vzhledem k tomu, že bylo v plánu se zúčastnit závodu, tak jsme to nechtěli přehánět, přesto někteří z nás vydrželi hoodně dlouho … :)
Ráno jsem vstala nejdřív, protože jsem potřebovala vyřídit všechny náležitosti k závodu a splutí vůbec. Pak jsem naběhla do chatky s pokusem oživit ostatní – moc se mi to nedařilo … můj výklad co, kdy, kde a proč nikoho nepřiměl vůbec otevřít oči .. tak jsem šla omrknout testovací lodě, znova jsem se vrátila a pokoušela se dostat z postele někoho, kdo by si to se mnou před závodem do Dvorečku sjel … povedlo se mi vykopat Jima a následně nás stihla i Adéla .. Ilča s Markem se měli připojit až na závod. Ve Dvorečku nám ovšem před nosem ujel autobus, který jsme potřebovali stihnout, abychom stihli start … no, co už, nezadařilo se, to se stává .. :) Hned první – startovní – branka nám proto zajistila 20-ti minutovou penalizaci za nestihnutý start .. každopádně jsme statečně bojovali až do konce a čistým časem bychom měli 2 místa v první desítce. Příště se pro začátek pokusíme start stihnout, pak můžeme zapracovat na brankách a rychlosti ... V cíli nás čekalo pivo/čaj, chleba se sádlem a cibulí, tatranka a jablko na doplnění ztracené energie. Pak už jsme na pohodu a dle sil a chuti jezdili úsek Ratmírov – Dvoreček a testovali testovací lodě. Večer jsme se opět přesunuli do hospůdky večírkovat, poslouchat šikovné muzikanty, utužovat a navazovat známosti .. :)
Někteří opět zavírali hospodu, takže ráno jsem zas byla první na nohách a škemrala jsem, ať někdo jede se mnou … vytáhla jsem opět aspoň Jima, dali jsme dvě jízdy, potkali Standu a další budoucí cvičitele VT a zabalili to. Lidí přibývalo, vody bylo málo a my už nevěděli, co testovat. Tak jsme v klidu zabalili a vyrazili na cestu domů … Nějak jsme netrefili úplně přesně stejnou cestu, tak jsme se prodírali neuvěřitelnýma vesničkama, odměnou nám však byl vynikající pozdní oběd B). Do Opavy jsme dorazili ve slušném čase .. všichni bez vážnějších úrazů, za všechny to odnesla Adéla obrovskou boulí a slabým otřesem mozku. Největší ztráty byly na materiálu – Jim měl prasklý kajak a Markem rozbitou zahrádku na autě, já jsem přišla o neoprenovou čepičku a dva gumicuky, Markovi zmizela vodácká bunda ..
Začínala jsem pomalu pociťovat, že večírky v kombinaci s brzkým vstáváním se začínaly projevovat (7 hodin spánku za dvě noci není nic moc ..) … ale akce to byla parádní a příště pojedeme určitě zase ;)
Text: Kača
Foto: ??
V pátek v odpoledních hodinách jsme se – jako obvykle – sešli na loděnici, a to ve složení Jim, Adéla, Verča, Kača. Nabalili jsme a vyjeli … a po přibližně pěti hodinách cesty jsme dorazili do kempu v Malém Ratmírově .. tam jsme si vyčekali frontu a konečně zaparkovali. Pak jsme šli do hospody čekat na Marka, který se ještě s klíčemi od chatky nevrátil z výletu na kole. Když jsme se do chatky dostali, vybalili jsme a opět se přesunuli do hospody – večírkovat. Vzhledem k tomu, že bylo v plánu se zúčastnit závodu, tak jsme to nechtěli přehánět, přesto někteří z nás vydrželi hoodně dlouho … :)
Ráno jsem vstala nejdřív, protože jsem potřebovala vyřídit všechny náležitosti k závodu a splutí vůbec. Pak jsem naběhla do chatky s pokusem oživit ostatní – moc se mi to nedařilo … můj výklad co, kdy, kde a proč nikoho nepřiměl vůbec otevřít oči .. tak jsem šla omrknout testovací lodě, znova jsem se vrátila a pokoušela se dostat z postele někoho, kdo by si to se mnou před závodem do Dvorečku sjel … povedlo se mi vykopat Jima a následně nás stihla i Adéla .. Ilča s Markem se měli připojit až na závod. Ve Dvorečku nám ovšem před nosem ujel autobus, který jsme potřebovali stihnout, abychom stihli start … no, co už, nezadařilo se, to se stává .. :) Hned první – startovní – branka nám proto zajistila 20-ti minutovou penalizaci za nestihnutý start .. každopádně jsme statečně bojovali až do konce a čistým časem bychom měli 2 místa v první desítce. Příště se pro začátek pokusíme start stihnout, pak můžeme zapracovat na brankách a rychlosti ... V cíli nás čekalo pivo/čaj, chleba se sádlem a cibulí, tatranka a jablko na doplnění ztracené energie. Pak už jsme na pohodu a dle sil a chuti jezdili úsek Ratmírov – Dvoreček a testovali testovací lodě. Večer jsme se opět přesunuli do hospůdky večírkovat, poslouchat šikovné muzikanty, utužovat a navazovat známosti .. :)
Někteří opět zavírali hospodu, takže ráno jsem zas byla první na nohách a škemrala jsem, ať někdo jede se mnou … vytáhla jsem opět aspoň Jima, dali jsme dvě jízdy, potkali Standu a další budoucí cvičitele VT a zabalili to. Lidí přibývalo, vody bylo málo a my už nevěděli, co testovat. Tak jsme v klidu zabalili a vyrazili na cestu domů … Nějak jsme netrefili úplně přesně stejnou cestu, tak jsme se prodírali neuvěřitelnýma vesničkama, odměnou nám však byl vynikající pozdní oběd B). Do Opavy jsme dorazili ve slušném čase .. všichni bez vážnějších úrazů, za všechny to odnesla Adéla obrovskou boulí a slabým otřesem mozku. Největší ztráty byly na materiálu – Jim měl prasklý kajak a Markem rozbitou zahrádku na autě, já jsem přišla o neoprenovou čepičku a dva gumicuky, Markovi zmizela vodácká bunda ..
Začínala jsem pomalu pociťovat, že večírky v kombinaci s brzkým vstáváním se začínaly projevovat (7 hodin spánku za dvě noci není nic moc ..) … ale akce to byla parádní a příště pojedeme určitě zase ;)
Text: Kača
Foto: ??